|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
|
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových...
|
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
|
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových...
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Nel, Andre (oponent)
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových imaturních...
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
host ::
RSS.